Illustrate! pro 3ds Max 10Jun08 | 0
Další z řady Cartoon rendererů
Ilustrate! Je NPR renderer dovolující vykreslit 3D scénu v mnoha stylech a formátech. Nejzákladnějším stylem je barva obtažená konturou. Illustrate! však tuto základní metodu dovoluje velmi jednoduše rozšiřovat a vytvářet tak velmi zajímavé a propracované cartoon styly. Dovoluje také vytvářet ilustrace a technické náčrty s neviditelnými hranami. Disponuje obrovským množstvím stylů čar díky kterým je možné vytvořit komplexní a různorodé ilustrace.
Celý článek si můžete přečíst v prázdninovém dvojčísle Pixelu č. 139-140.
Přestože se uživatelé většinou snaží, aby výsledky jejich práce v 3D programu byly maximálně realistické, existují případy, kdy je naopak zapotřebí, aby rendering vyprodukoval zcela opačný vzhled - nerealistický, anglicky označovaný jako NPR. Laika jistě napadne, že takovéto obrazy tvoří vlastně všichni začátečníci nebo nezkušení uživatelé. NPR však neoznačuje nevkusnou, nevzhlednou nebo nepovedenou práci. Naopak, je vytvářen stejně precizně jako obrazy realistické, jen jeho vzhled je jiný. Většinou imituje kreslený vzhled a proto také bývá často označován jako cartoon.
Pencil+ je NPR nástroj věrně simulující vzhled ruční kresby. Umožňuje simulovat pestré barvy voskovek, přímočaré tahy tužek nebo jemné pastelové barvy perokreseb, tahy lze vrstvit v hladinách a je možné vytvořit vzhled staré malby. Podobně jako Liquid+ se i Pencil+ skládá ze dvou hlavních nástrojů - Pencil+ 2 Material a Pencil+ 2 Line. První z nich definuje vzhled a tvar tahů, druhý určuje obrysy. Stejně jako u plug-inu Liquid+ je i zde možné oba plug-iny kombinovat nebo používat zcela odděleně, samostatně a nezávisle.
Nedávno proběhla v médiích zpráva o tom, že český grafik zvítězil v celosvětové soutěži 3D grafiků. I když české 3D komunitě není nutné Vaška představovat, využili jsme této události a rozhodli se s ním udělat rozhovor nejen na téma vítězství v soutěži.
Snahou mnoha uživatelů 3D grafického programu bývá většinou dokonalý realistický vzhled, přímé napodobení reality nebo ještě lépe kopie reality, na které divák nepozná, že jde o počítačovou grafiku. Nutno podotknout, že se výrobci rendererů všemožně snaží tuto potřebu uživatelů uspokojovat a zjednodušovat. K dispozici jsou dokonce přísně fyzikální renderery obsahující jediné tlačítko pro spuštění výpočtu, kde se vše řídí fyzikálními materiály, nastavením reálných světel a kamer ve scéně a vše má tak trochu nádech vysoké fyziky a matematiky.
Simulace fyziky byla do programu 3ds Max implementována již v prvních verzích, rozhodně však ale nelze říci, že by poskytovala širokou škálu možností a simulaci čehokoliv, co si uživatel vymyslel. Proto museli uživatelé čekat mnoho let na nové verze a doufat, že se v nich nějaký simulátor objeví. Nedočkali se dodnes, naštěstí se tohoto úkolu chopili výrobci plug-inů. Stejně, jako se objekty v našem reálném světě dají rozdělit podle skupenství, také v počítačové fyzikální simulaci je zásadní, zda chcete vypočítat fyzikální simulaci pro pevná, plynná nebo kapalná tělesa. Většinou má uživatel přání kombinovat více těchto simulací současně a jednoduché nebo jednoúčelové simulátory pak selhávají.
3ds Max dlouhou dobu pracoval pouze se základními částicovými systémy. Až ve verzi 3ds Max 6 dostali uživatelé k dispozici velmi silný a efektivní nástroj - Particle Flow, kterému jsme se podrobně věnovali v osmdesátém šestém čísle našeho časopisu. Vzhledem k tomu, že byl Particle Flow do programu začleněn až poměrně pozdě, existovalo do té doby několik řešení, jak s částicovými systémy pracovat, samozřejmě ve formě plug-inů. Některé projekty s příchodem Particle Flow zanikly, jiné, zejména ty vytvořené silnými vývojáři, přežily a dále se rozvíjejí. Jedním z nejzajímavějších a nejrobustnějších je bezesporu ThinkingParticles (TP), produkt firmy Cebas, která stojí za oblíbeným GI rendererem finalRender.
V pěti minulých číslech časopisu PiXEL jste si mohli přečíst seriál uživatelských rad, tipů a triků, které vám měly otevřít pomyslná vrátka do tajů natolik složitého programu, jakým 3ds Max bezesporu je. Seriál vám měl ukázat mnoho různých vylepšení, funkcí, návodů a rad, bez kterých - jak jsem mnohokráte poznamenal - jste možná doposud bez problémů žili, ale se kterými se vám bude žít mnohem lépe. Mnoho rad a tipů se nacházelo v rovině teoretické a jejich účelem bylo pouze vás na daný problém upozornit, jelikož řešení je závislé na daném uživateli nebo skupině spolupracovníků.
Snad nikoho už nepřekvapí, že Autodesk stejně jako v několika posledních letech oznámil na výstavě SIGGRAPH vznik nové verze svého, až do doby akvizice produktu Maya, stěžejního vizualizačního a animačního programu 3ds Max. Její oficiální vydání pak tradičně připadá na první říjnové dny a časopis PiXEL vás s železnou pravidelností informuje o tom, co „nová“ verze přináší nového a převratného. I když jsme si již všichni zvykli, že převratných funkcí postupem doby výrazně ubývá a přes očekávání uživatelů jde spíše o zajímavá vylepšení. A jak je tomu u nejposlednější verze 3ds Max, kterou uživatelé očekávali jako jubilejní desátou verzi? Hned prvním šokem byl pro všechny samotný název - Autodesk se rozhodl přeskočit hned devatenáct set devadesát devět označení a nový produkt nazval jako verzi 2008. Samozřejmě, můj vtípek je jistým odlehčením, Autodesk marketingově slaďuje označení svých produktů, které mají, zejména v CAD oblasti, označení dle data letopočtu již mnoho let.